Po dvouleté vynucené pauze jsme se konečně mohli opět vydat na výlov největšího rybníka jistebnické soustavy Bezruče. Za ranních paprsků podzimního sluníčka jsme nasedli do vlaku v Ostravě - Vítkovicích a vydali se směr Jistebník. Počasí nám přálo a nám se hned zkraje naskytky krásné výhledy na modrou hladinu rybníků lemovanou zezlátlými korunami stromů. Na blankytné hladině v houfech poletovaly hejna bílých racků, v mělké pobřežní vodě lovily šedivé volavky popelavé a v tůni u hráze se hemžily ryby. Rybáři už měli zataženo a slovovali ryby kesery do kádí a třídili je podle druhů a velikosti. K vidění byli především kapři a štiky, ale uchvátil nás i obří tolstolobik a vousatý sumec, které jsme si mohli pohladit a prohlédnout zblízka. Když jsme se dostatečně pokochali chlapsky tvrdou prací rybářů a nádhernými rybami, šli jsme se zahřát teplým dětským punčem a dozvěděli se něco o historii rybníkářství nejen v Jistebníku ale i na území Ostravy - Zábřehu. Domů jsme odjížděli plní krásných neobvyklých zážitků.