Klasifikační řád

 

Klasifikační řád

Pravidla pro hodnocení žáků

(součást školního řádu)

 

Obsah pravidel se řídí zákonem č. 561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhláškou č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.

  1. Obecné zásady:
  • při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi,
  • při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáků, k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici,
  • podklady pro klasifikaci učitel získává:
    • soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
    • zkouškami písemnými, ústními, praktickými, pohybovými, didaktickými testy,
  • písemnou práci z učiva za delší období (čtvrtletní práce) přesahující 30 minut mohou žáci psát v jednom dni pouze jednu – takové práce oznámí vyučující žákům předem,
  • na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období,
  • přihlíží se k systematičnosti v práci žáka, stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období,
  • v předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě,
  • pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin: předměty s převahou naukového zaměření a předměty s převahou výchovného zaměření.
  1. Kritéria
  • schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů, aplikovat je v širších souvislostech,
  • samostatnost, tvořivost,
  • přesnost, ucelenost a trvalost osvojení nejzákladnějších poznatků při aplikaci intelektuální a motorické činnosti,
  • aktivita v přístupu k plnění školních povinností, zájem o ně,
  • přesnost a výstižnost ústního i písemného projevu,
  • kvalita výsledků činností, včetně domácích úkolů a domácí přípravy.

K uzavření klasifikace žáka v jednom klasifikačním období (tj. pololetí školního roku) je nutná min. 70% přítomnost žáka v předmětu. V případě, že žáka nelze hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

Pro klasifikaci je nutné minimálně pět známek/hodnocení z každého vzdělávacího předmětu a minimálně tři známky/hodnocení z předmětu výchovného.

Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské pobyty, výuka ve škole při nemocnici, dočasné umístění žáka ve výchovném ústavu apod.) vyučující respektuje známky žáka, kterými žáka hodnotí škola, kterou dočasně navštěvoval, žák se znovu nepřezkušuje.

  1. Pravidla hodnocení chování
  • hodnocení chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními vyučujícími při konání pedagogické rady,
  • kritériem pro hodnocení chování je dodržování pravidel chování (školní řád) a obecných norem chování,
  • při hodnocení chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.
  1. Stupně hodnocení chování
  • stupeň 1 (velmi dobré): Žák uvědoměle dodržuje pravidla a normy chování. Méně závažných přestupků se dopouští výjimečně.
  • stupeň 2 (uspokojivé): Chování žáka je v podstatě v souladu s obsahem školního řádu a obecných norem chování. Žák se dopustí závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků, zpravidla po udělení důtky ředitele školy. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
  • stupeň 3 (neuspokojivé): Žák se dopustí závažného přestupku proti ustanovením školního řádu nebo obecných norem chování nebo se opakovaně dopouští, závažných přestupků po udělení stupně 2 z chování.

 

  1. Výchovná opatření

Pochvaly

  • drobné pochvaly: drobné pochvaly uděluje každý pedagogický pracovník bezprostředně po vzniku důvodu pro jejich udělení a zaznamená je do žákovské knížky,
  • pochvala třídního učitele: třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních pracovníků školy po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající svědomitou úspěšnou práci,
  • pochvala ředitele školy: ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin a za dlouhodobou svědomitou a úspěšnou práci,
  • udělení pochvaly třídního učitele se zaznamenává do dokumentace školy a do žákovské knížky žáka, a to bezprostředně po jejím udělení,
  • udělení pochvaly ředitele školy se zaznamenává do dokumentace školy a na vysvědčení za pololetí, v němž byla udělena.

Opatření k posílení kázně

Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi udělit: (Tato opatření zpravidla předchází před snížením známky z chování.)

  • napomenutí třídního učitele: uděluje třídní učitel, o udělení napomenutí informuje zákonné zástupce prostřednictvím zápisu v žákovské knížce. Uděluje se za méně závažné porušení školního řádu. Např. zapomínání školních potřeb (15 zapomenutí), nepřezutí, rušení výuky mobilním telefonem, nedbalostní chování k zařízení školy, znečišťování školy a okolí.
  • Důtku třídního učitele: uděluje třídní učitel po předchozím projednání v pedagogické radě. O udělení důtky je zákonný zástupce písemně informován a převzetí potvrdí podpisem. Uděluje se za závažné porušení školního řádu. Např. nerespektování pokynů pedagoga při výuce i mimo ni, neomluvená absence, vulgární vyjadřování, drobné poškození školního majetku, úmyslné poškození školního majetku, opakovaná méně závažná porušování kázně přes opakované písemně doložené upozornění (pracovní nekázeň, pozdní příchody, vulgární vyjadřování), časté pozdní příchody.
  • Důtku ředitele školy: uděluje ředitel školy na základě návrhu třídního učitele a po projednání v pedagogické radě. O udělení důtky je zákonný zástupce písemně informován a svým podpisem potvrdí její přijetí. Uděluje se za opakované závažná porušení školního řádu, za úmyslné poškození věci vyšší hodnoty, za úmyslné ničení majetku školy, majetku spolužáků nebo majetku zaměstnanců. Důtka ředitele školy je udělena také za úmyslné ublížení na zdraví. Např. neomluvená absence, neuctivé chování k pracovníkům školy, krádeže, úmyslné způsobení lehčí újmy na zdraví, kouření v prostorách školy, na pozemku školy, na školních akcích mimo budovu  školy, vnášení alkoholu do prostor školy, na pozemek školy a na školní akce mimo budovu školy, větší majetková škoda, falšování dokladů omlouvajících nepřítomnost ve škole, opakované závažnější přestupky (neomluvená absence, častá pracovní nekázeň), přepisování známek.
  • - Návrh druhého stupně z chování: návrh na druhý stupeň z chování je podáván třídním učitelem pedagogické radě při závažném nebo opakovaném porušení školního řádu a dalších norem školy. Např. opakované krádeže a velmi závažné přestupky, neomluvená absence, projevy šikany a kyberšikany, opakované kouření v prostorách školy, na pozemku školy, na školních akcích mimo budovu školy, požívání alkoholu a omamných látek v prostorách školy, na pozemku školy, na akcích mimo budovu školy, žák je prokazatelně pod vlivem alkoholu nebo omamných látek, agresivní chování ke spolužákům, pedagogům a ostatním zaměstnancům školy, slovní napadání žáků, pedagogů a ostatních zaměstnanců školy, svévolné opuštění školní budovy.
  • Návrh třetího stupně z chování: návrh na třetí stupeň z chování je podáván třídním učitelem pedagogické radě při závažném nebo opakovaném porušení školního řádu a dalších norem školy. Např. neomluvená absence, opakované projevy šikany a kyberšikany, opakované agresivní chování ke spolužákům, pedagogům a ostatním zaměstnancům školy, opakované slovní napadání žáků, pedagogů a ostatní zaměstnanců školy, opakované svévolné opuštění školní budovy, opakované požívání alkoholu a omamných látek v prostorách školy, na pozemku školy, na akcích mimo budovu školy, za distribuci omamných látek, žák je opakovaně prokazatelně pod vlivem alkoholu nebo omamných látek.

Udělení opatření k posílení kázně ve vztahu k neomluveným hodinám

V případě neomluvených hodin je postupováno dle následujícího schématu:

Opatření k posílení kázně

Maximální počet neomluvených hodin

Napomenutí třídního učitele

0

Důtka třídního učitele

2

Důtka ředitele školy

10

Druhý stupeň z chování

25

Třetí stupeň z chování

Více než 25

Kombinace opatření k posílení kázně ve smyslu neomluvených hodin a jiných porušení kázně má synergický efekt výsledného opatření.

 

O udělení všech výchovných opatření provede třídní učitel přesný zápis do evidence školy, a to nejpozději do 7 dnů po jejich udělení.

 

Zásady pro hodnocení chování a udělení výchovných opatření

Při návrhu udělení opatření k posílení kázně nebo snížené známky z chování přihlíží třídní učitel zejména:

  • k závažnosti přestupku,
  • k četnosti a opakování přestupku,
  • k hodnocení žáka ostatními pedagogickými pracovníky.
  • k tomu, zda v předchozím klasifikačním období již žákovi bylo uděleno některé z opatření na posílení kázně nebo zda mu byla snížena známka z chování,
  • k charakteru a četnosti zápisů v žákovské knížce, které mají vliv na posouzení chování žáka,
  • za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně,
  • třídní učitelé jsou povinni, pokud je to možné, včas prokazatelným způsobem informovat zákonné zástupce o problémech jejich dítěte, které by mohly vést k udělení opatření k posílení kázně nebo k snížení známky s chování,
  • učitelé jsou povinni, pokud je to možné, včas informovat třídní učitele o problémech žáka, které by mohly vést k udělení opatření k posílení kázně nebo k snížení známky z chování.

 

  1. Hodnocení žáků na vysvědčení

Hodnocení chování

Chování žáka je klasifikováno těmito stupni: 

stupeň l - velmi dobré

stupeň 2 - uspokojivé

stupeň 3 - neuspokojivé

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy. Má dobrý vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními Řádu školy. Dopustí se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Nepřispívá aktivně k upevňování kolektivu. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Tímto stupněm chování je hodnocen žák zvláště v případě, pokud nedojde k nápravě přestupků, za něž byla udělena ředitelská důtka. Mezi přestupky, které budou hodnoceny tímto stupněm, patří zejména: krádež, úmyslné ublížení na zdraví, šikana, vydírání, podvod, počet neomluvených hodin vyšší než 10, ale nižší než 25.

Udělení stupně 2 nemusí předcházet výchovná opatření, je-li přestupek závažný a pedagogická rada ( PR) došla k tomuto závěru. Důvody takového postupu musí být v zápise pedagogické rady. Rodiče o přestupku dítěte a záměru PR musí být průkazně informováni TU. 

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo Řádu školy; zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravném chování. Za velmi závažný přestupek je považováno zejména: šikanování, hrubost, jakákoliv forma násilí (fyzická i psychická), zneužívání a šíření návykových látek, a v rozsahem závažnějších přestupcích uvedených pro stupeň 2. Třetí stupeň z chování se také uděluje v případě neomluvené absence vyšší než 25 hodin.

Udělení stupně 3 nemusí předcházet udělení stupně 2 ani ředitelské důtky. 

Postup řešení přestupku po závěrečném jednání PR (klasifikační porada 1. a 2. pololetí): Pokud žák poruší závažně školní řád v rozsahu pro udělení 2 nebo 3 stupně z chování po klasifikační poradě 1. nebo 2. pololetí školního roku, sejde se mimořádně PR ve věci projednávání tohoto přestupku. Výsledek jednání se dle možnosti neprodleně průkazně sdělí zákonnému zástupci. 

Hodnocení a klasifikace v předmětech s převahou naukového zaměření

Stupeň 1 (výborný)

Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný, účinně se zapojuje do diskuse. Je schopen přiměřeně svému věku samostatně řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků je pravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuse. Je schopen s menší pomocí řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Částečně se zapojuje do diskuse. Je schopen studovat podle návodu učitele. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

Stupeň 4 (dostatečný)

U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery, chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuse. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Demokratické principy respektuje jen občas, práce v týmu se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy.

Stupeň 5 (nedostatečný)

U žáka se v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Žák si požadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí.  Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti, i výstižnosti, nezapojuje se do diskuse. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen.

Hodnocení a klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Vždy používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Aktivně se zajímá o umění a estetiku. Jeho tělesná zdatnost je na vysoké úrovni.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě. Má zájem o umění a estetiku. Je tělesně zdatný.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně a účinně pouze někdy. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Materiály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.

Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

  • v případě doporučení školského poradenského zařízení a na základě žádosti zákonných zástupců mohou být žáci na vysvědčení hodnoceni slovně nebo kombinací slovního hodnocení a hodnocení klasifikačními stupni,
  • při použití slovního hodnocení vychází vyučující z kritérií uvedených v klasifikačních stupních,
  • slovní hodnocení je vypracováno jednoduchou, srozumitelnou formou,
  • hlavní důraz je kladen na úroveň osvojení očekávaných výstupů školního vzdělávacího programu,
  • při slovním hodnocení je se klade důraz převážně na pozitiva ve výkonu žáka.

Sledované jevy při použití slovního hodnocení

  • chování při učení obecně: chápání, pozorování, porovnávání, zapamatování si, kombinování, jazykové vyjadřování, reproduktivní a tvořivé myšlení (řešení problémů), schopnost přenášení poznatků do nových situací,
  • připravenost k učení: postoj ke školní práci, postoj k práci obecně, schopnost snášet pracovní zátěž, výdrž, zvláštní zájmy,
  • individuální a sociální chování: převládající nálada, citový život, hodnotové postoje, chování ve skupině,
  • zvláštnost ve vztahu ke škole: ztížené podmínky, např. nedávná změna školy, vyučujícího, častá absence,
  • tělesné a zdravotní zvláštnosti: pokud mohou být významné pro úspěch ve škole.

 

Celkové hodnocení

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

prospěl(a) s vyznamenáním

Žák prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e).

prospěl(a)

Žák prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

neprospěl(a)

Žák neprospěl, je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

nehodnocen(a)

Žák je nehodnocen, není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

 

  1. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

Podklady pro hodnocení získává učitel zejména:

  • soustavným sledováním výkonů žáka v průběhu vyučování,
  • různými způsoby prověřování vědomostí, dovedností a návyků (praktické, pohybové, ústní, písemné),
  • analýzou výsledků aktivit žáků,
  • konzultacemi s ostatními učiteli, vychovateli, popřípadě pracovníky speciálně pedagogického centra nebo pedagogicko-psychologické poradny,
  • min.počet jsou 3 dílčí hodnocení v každém pololetí.

Další podmínky pro získávání podkladů

Při získávání podkladů pro klasifikaci jsou využívány tyto základní formy:

  • ústní zkoušení,
  • písemné zkoušení a testy,
  • povinné písemné práce,
  • zadávání praktických úkolů,
  • grafický a estetický projev,
  • zadávání úkolů a samostatné práce při získávání a zpracování informací,
  • během získávání podkladů pro klasifikaci musí učitel brát zřetel na okamžitý zdravotní a psychický stav žáka a na prokázané vývojové poruchy chování a učení.

Další zásady

  • Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů.
  • Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
  • Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škola sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.
  • Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
  • Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě.
  • Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel i mimo termíny třídních schůzek a informačních odpoledních, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají.
  • V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.
  • Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní učitele s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobů získávání podkladů. Učitelé jsou povinní s informacemi nakládat tak, aby nedošlo k porušení zákona č. 101/2000 Sb.

 

  1. Hodnocení práce v zájmových útvarech

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí stupni:

  • pracoval(a) úspěšně,
  • pracoval(a)

Na vysvědčení se hodnocení práce v zájmových útvarech neuvádí.

 

  1. Sebehodnocení

Žák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe a svou práci.

 

  1. Komisionální zkouška

Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

  • má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí,
  • při konání opravné zkoušky.

Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

Komise je tříčlenná a tvoří ji:

  • předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, je krajským úřadem jmenován jiný pedagogický pracovník školy,
  • zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
  • přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

 

  1. Opravná zkouška

Opravné zkoušky konají žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy.

Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.

Třídní učitel zapíše do třídního výkazu žákovi, který koná opravnou zkoušku:

Vykonání opravné zkoušky (třídní výkaz – poznámka)

Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ……… .

Nedostavení se k opravné zkoušce (třídní výkaz – poznámka)

Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu ……… zůstává nedostatečný

 

  1. Postup do dalšího ročníku

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.